Žijeme.

Žijeme.
Čím dál častěji slýchávám argument, že však se lidem nežije
špatně. Ano, špatně se nám v celku nežije, ale za jakou cenu? Pamtuju
dobu a nejsem sám, když jsme žili v té takzvané totalitě a myslím, že
neřeknu nic nového, když řeknu, že vtedy se nám taky nežilo špatně. Tak v
čem je ten rozdíl?
  Dám příklad. Je rodinka kde otec pracuje a z
platu celkem uživý rodinu, nemůžou si nějak vyskakovat, ale žijou
slušně. Mají se dobře. Pak si otec řekne, že chce nové, drahé auto.
Nemá na něj a tak prodá pozemky a koupí si auto. Pak chce bazén, prodá
půlku baráku a má bazén. Chce autá i pro ženu a odrostlé děti. Nemá co
prodat, tak si půjčí a mají všichni auta. Pak chtějí děti taky domy.
Půjčí si zase a pak zase a zase. Nakonec má tolik dluhů, že  několik
dalších generací bude mít co splácet a protože si zvyknul, že má vše co
chce hned, tak si zvyknul i na půjčky. Když nemá na splátky, tak si
půjčí ještě víc. Když chce rodinka žít v pohodlí, tak si zase půjčí a
všichni si žijou v bohatství a v relatívním blahobytu. Mají se dobře.

  Na úplném začátku to byla obyčejná rodinka ve které se měli všichni
dobře a na konci je to zase ta samá rodinka a zas a pořád se mají
všichni dobře. Na první pohled se zdá, že se vlastně vše změnilo k
lepšímu, že mají víc materiálního zabezpečení, že jsou bohatší víc než
před tím a mají se pořád dobře. Sice ve skutečnosti je veškerý jejich
majetek zastaven oproti půjčkám a vlastně nemají nic, ale MAJÍ SE DOBŘE
(???)
  A proto, když mi někdo poví, že však lidi se nemají špatně,
má to tak trochu trpkou příchuť a tak divně to rezonuje s realitou. Pak
už jen stačí když následují argumenty v duch, že jak jsme byli tenkrát
chudí, jak jsme nic neměli, na vše byly fronty a vše pod pultem. Je to
asi takové, jako když se někdo ohákne do nejmodernějších značkových
hadrů, koupí si nejnovější model mobilu a chlubí se jak mu je dobře a
přitom mu nevadí, že má nad hlavou zchátralou střechu přes kterou
zatéká. Přitom právě přes ten moderní mobil kritizuje tu špatnou dobu,
když lidi sice bydleli v kvalitním a bezvadném baráku ale neměli banány a
spali jen na obyčejných postelích. Bez mobilů, bez značkových hadrů a
bez všech materiálních "hodnot".
  Tak mě jen napadá, jak dlouho se
ještě budeme mít "dobře"? Čím budeme argumentovat za dvadset let? Čím
budou argumentovat příští generace? Budou ještě pořád říkat, že je lidem
dobře? Kdy se začne používat argument "ALE VŠAK JEŠTĚ ŽIJEME" ???
Lupo Anetta.