Školení, díl 2.

Školení, díl 2.
Dnes bych chtěl kavárenským nechápavcům povědět něco
o bezdomovcích. Možná tomu nebudete věřit a bude to zas jen jako
sci-fi, ale za socíku bezdomovci prakticky nebyli. A kupodivu, nebyli
ani nezaměstnaní, žádné fronty na pracáku či na sociálce a žádné
pijavice ,které by vysávali státní kasu celé roky. Každý musel mít
zaměstnání, bez práce jsme mohli být tak dva měsíce a už jsme riskovali
paragraf za příživníctví.
  Dnes si dovolím tvrdit, že 80% bezdomovců si svůj
stav zavinilo svou vlastní blbostí a nebo líností. Těch 20% beru jako
oběti systému. Tenkrát musel každý pracovat a v tom je ten největší
kámen úrazu. Po revoluci najednou mnozí zjistili, že vlastně už do práce
nemusí, tak nepracovali a tak jsou z nich bezdomovci. Někteří se zas
hráli na velké podnikatele a prvořadé bylo koupit drahé auto, postavit
vilu a vytvořit si image pracháče a najednou zjistili, že na to nemají,
tak jsou z nich bezďáci. Tenkrát nebyl problém sehnat práci a kdo neměl
bydlení, šel k firmě, která měla ubytovnu a žil a vyžil. Stačilo jen
pracovat a každý dostal co potřeboval k životu. Jak na to dnes koukám,
tak spousta lidí u nás doslova otročí v kapitalistických továrnách,
mnohdá je tam jedno jesti je pátek nebo svátek, dřou v nedůstojných
podmínkách a je s nimi zacházeno jako s kusem hadru a lidi si to nechají
líbit, bo jsou rádi jak mají práci.
  Dnes pořád slyšíme různé
statistiky o kolik zas stoupla nebo klesla nezaměstnanost a kolik že to
musíme živit nemakačenků a různých pijavic. Tak bych aspon v tomto
vrátil ten systém a vrátil v platnost zas to přísloví, kdo nepracuje ať
nejí. Divili by jste se, jak rychle by se rozhýbali všichni vyčúranci,
kteří cucají bezostyšně ze státní kasy a jsou doma vysmátí. Stačilo jak
byla povinná dvouletá vojna a to dalo každému ten důležitý pracovní
návyk. To nebyla doba mamánků nestydatě vyžírajících své rodiče. Ona už
ta samotná morálka lidí byla o něčem jiném a v tom to vše vězí.
Lupo Anetta.