Školení, díl 1.

Školení. Chtěl bych vysvětlit nějaké věci těm, kteří nezažili socializmus a mají tak dokanale vymyté mozky systémem.
Zaměřme se na stavařinu a rozdíly. Pokud se v té době rozhodlo, že se postaví nějaká stavba, nebylo třeba žádné výběrové řízení, všechny firmy byly státní, tak se vybíralo podle zkušeností a možností firmy. Takže už tady odpadlo první riziko zmanipulovaných konkurzů a milionových úplatků. Zadal se časový plán a ten se prostě plnil. Sice se nám to zdálo jako komedie, ale kupodivu to fungovalo a plán se plnil a nejednou byla stavba ukončena i s předstihem, jasně že né vždy a taky byli stavby desetiletí.. Odpadlo však riziko, že se bude chtít firma nabalit a tak bude vymýšlet další a další důvody, jak nejen prodloužit termín ale hlavně, jak navýšit rozpočet. Tenkrát totiž, když nebyli managery, ale ředitelé, tenkrát se tito mnohdá pěkně zapotili aby plnili termín a nepřišli o teplé místečko či prémie. Dnes nejen že dostanou mnohamilionové odměny, ale ještě si z každé stavby vytunelují další miliony. Možná se vám to bude zdát jako sci-fi, ale určitě nebyl v té době možný projekt jako třeba Blanka, kde se cena navýšila z 15 na 34miliard a časově to bylo taky pěkně natáhnute a nakonec se ještě drze a bez studu otvíral s velkou slávou. Tenkrát byla sláva, když se splnil termín, jo to byl důvod. Dnes se postaví dálnice a když se po par měsících začne vlnit, tak si to prohazuje spousta firem jako horký brambor a nakonec opravu stejně zaplatí stát. Tenkrát by okamžitě padaly hlavy a to ne dělníků, ale ředitelů !!!   Když já dostanu zakázku, tak logicky, čím dříve ji udělám, tím víc vydělám. Žel dnes, jak se zdá, je to přesně opačně.
  Socializmus měl chyby, jistě, ale který systém je nemá, jenže v té době ještě platilo slovo chlapa, lidi věděli co je to pocit z dobře vykonané práce a hrdost se projevovala při úspěchu a ne při kdejakém tunelu a jiné zlodějině či podvodu. Lupo Anetta.