Podivná firma.

Byla nebyla, jedna velká firma. Ta firma měla spoustu pracovních
oddělení a v těch pracovalo spousta obyčejných lidí. Lidi chodili
poctivě do práce, makali každý den, někteří i přesčasy, jen aby tak
nějak uživili sebe i své rodiny. Vedení firmy opačně, cestovali po
světě, žili si v blahobytu, pořádali velké žranice a kontá se jim
plnili. Jenže občas si vedení řeklo, máme opravdu dost? Nemohli by jsme
mít ještě víc? Tak začali přemýšlet jak na to. Vymýšleli různé opatření,
jak si zajistit větší bohatství. Tak
třeba, přestali lidem proplácet přesčasy, řekli jim, že museli
investovat do nátěru plotu kolem firmy a jelikož lidi viděli, že je plot
pořád rezavý, tak jim o tom zakázali mluvit, jinak nebudou prémie. Pak
vedení zrušilo závodní jídelnu s tím, že dodavatel dodává nekvalitní
potraviny a místo toho jim dávali k obědu jen nějaký salám. Tvrdili, že
ten salám je výživný a zdravý a ty zelené fleky jsou tam schválně, je to
nová sorta a protože je to kvalitný salám, musí si za něj lidi
připlatit ze svého. Jen náhodou ty salámy vyráběla soukromá firma
ředitele. Náměstek ředitele pak přišel s nápadem dalším, protože ten měl
zas soukromou firmu na jízdní kola, tak přestal proplácet lidem
cestovné a místo toho jim dal možnost za poplatek, půjčovat si na cestu
do práce kola. Případně si mohli lidi kolo koupit i na splátky a to jen
na 35% úrok. Aby náhodou lidi nezačali jezdit auty nebo na vlastních
kolech, tak si vyřídili zákaz vjezdu s výjimkou firemních kol a
samozřejmě limuzín vedení.
Tak to šlo dál a nařízení pořád
přibývalo. Až se jednou stalo, že se jedno pracovní oddělení domluvilo a
dalo výpověď a tak odešlo z práce. Vtedy si vedení uvědomilo, že to
není dobré, protože se ozývali další hlasy a výhružky o výpovědích.
Proto se přijali nové nařízení. Od teď se každá výpověď někde stratí a
tak bude neplatná. Lidem se zadrží nějaké peníze a když budou chtít
odejít, propadnou tyto firmě, takže si každý další odcházející značně
pohorší finančně. Další opatření bude, že se zvýší par lidem plat a ti
budou pak propagovat a vychvalovat vedení a nakonec samo vedení udělá
prohlášení o tom, jak je jim moc líto, že někteří lidi odešli, ale že
oni budou litovat, bo budou v strašné bídě. Pak samozřejmě ještě
naslibovali různé nové výhody, které přijdou hned, jak se zaplatí ten
nátěr plotu, to je asi za dvadset let.
A co lidi? Poslušně se
vrátili do práce těšíc se na fiktívní výhody v budoucnu a vedení i když
ví, že je dost času, poučené už teď přemýšlí o tom, že po plotu se bude
asi rekonstruovat továrenský komín. A to bude mnohokrát dražší než
nějaký blbý plot, to musí přeci každý uznat.
     A TOTO JE EVROPSKÁ UNIE !!!
Lupo Anetta.