Králikárny.

Králikárny.
Většina z vás na to pamatuje. Když byl vyřčen ten "moudrý" výrok o našich sídlištích, jako o králikárnách. V tom tehdejším výroku bylo cítit takové to pohŕdaní až jakýsi odpor k tomuto bydlení. Bylo to řečeno tak, jakože to byl hnusný a nevkusný nešvar těch blbých komoušů, jak by to bylo vše co dokázali. Jistě, bylo spousta lidí, kteří tam bydlelo a taky by byli raději někde v pěkném domečku v pěkném prostředí, bez otravných sousedů či vláčení nákupů do schodu když nejede výtah. Jenže většina z těchto obyvatel čekala dlouhé roky v pořadníku na ten hnusný byt v té ještě hnusnější králikárně a byli nevýslovně šťastni, když konečně přišel ten den a oni šli s klíčemi v dlani poprvé do svého nového bytu, svého domova.
 Tak mně to napadlo když jsem viděl reportáž o stavu v Praze. Developeři staví ohromné kancelářské prostory, kde je takové nájemné, že některé stojí prázdné i deset let. Díky tomu je dnes v praze 300 000 metrů čtverečních prázdných kancelářských prostor o které nemá nikdo zájem. Jaký to rozmar. No a když se takoví developeři rozhodnou postavit byty, tak samozřejmě takové aby na nich vydělali co nejvíc. A tak roste spousta krásných moderních budov ve kterých jsou celé léta jen pavouci a průvan a taky rostou občas nějaké ty byty, které si za těch 5-8 milionů může dovolit jen několik vyvolených. Protože je tu už tvrdý kapitalismus, pardon "demokracie" tak se staví jen to, co se vyplatí a ne to co je potřeba. No a lidi, obyčejní pracující, ať se zadluží hypotékou na celý život aby si mohli dovolit jednu garsonku. Pak stačí jedna krize v životě, přijde exekuce, byt si zabaví banka a člověk? Koho zajímá člověk? Když bude mít štěstí sežene levnou ubytovnu.
 Tenkrát někdo, kdo se tvářil moudře vyřknul tu větu o králikárnách. Tak pohŕdavě. Jistě sytý hladovému nevěří a blbý moudrému taky ne. Kolik mladých rodin, kolik lidí, kolik Člověků by byli dnes vděčni za takovoý kousiček svého soukromí v té hnusné králikárně? Králikárně, která byla v té době přidělována a ne prodávána. Jenže to se dělalo v tom nerozumném a nehumánním socialismu. Ještěže je tu už ta rozumná a lidumilná demokracie ve které se hospodaří a buduje jen v zájmu lidí a ne v zájmu kapes několika chamtivců, že?
Lupo Anetta.