Jáma.

Jáma.
Položil jsem si takovou otázku. Čím to je, že se u nás čím dál
víc množí různé politické aféry, intriky a proč tak stoupá jakási
nervozita? Proč se rvou prasata o ty koryta stále s větší agresivitou?
  Tak jsem nad tím uvažoval a přišel jsem na zajímavou věc.

Ze záčátku, po sametové šaškárně tu zbyla po komunistech velká hromada
bohatství. Byla to hromada, která se zdála být nekonečná a bezedná.
Takže není divu, že se všechny prasata lehce domluvily na tom, kdo si
bude kolik krást. Vlastně bych řekl, že
se v té době ani na ničem nemusely domlouvat. Prostě se usadily u té
hromady a žraly a braly co jen unesly. Jenže jak už známe naše prasata u
koryt, jsou stále víc a víc nenažrané. S jídlem roste chuť a žrádla
není nikdy dost. Žel ve své chamtivosti si ani nevšimly, že ta kdysi
obrovská hromada se po těch létech nejen zmenšila, ale časem tam byla už
jen maličká hromádka. Dnes tam už není ani minihromádka, právě naopak,
je tam už jáma a ta se pořád zvětšuje a zvětšuje.Jediné, co je ještě v
té jámě občas k sežrání, jsou pomeje ve formě EU dotací a po těch se
většinou jen zapráší, jak se o ně prasata rvou. Takže není divu,že jsou
pořád nervnější. To vše ze strachu, že se jim už nic neujde. A jen díky
tomu, se prasata náhle změnila na svině. Svině, které si už vůbec
neuvědomují, že není na světě hromada, která by se jednou neminula a tak
jen žerou a žerou. A když už není co, tak se prostě žerou samy mezi
sebou.
  Zůstáva jen doufat, že přijde zabíječka dříve, než ta jáma pohltí všchno a všechny.
Lupo Anetta.